Archiv naší Červené knihovničky

„Uf! Iáááách! Chrompf! Ech!“ozývalo se po celé obdélníkové místnosti plné kabinek. Zvuky jako by narážely na povrch bílých kachliček a znovu se rozléhaly.

Naruto a Sasuke se připlížili ke dveřím. Na rtech jim hrály škodolibé úšklebky adresované lady Tsunade. Nedočkavý blonďák natěšeně sáhl po klice, avšak jen co se dveře maličko pootevřely, uhodil je do nosu odporný odér. Naruto se chytil za nos a spěšně zase zavřel.

Poodstoupili o kus dál a zhluboka dýchali.

„Pane jo!“výskl Naruto.

„To byla hrůza…“konstatoval jeho černovlasý spolupachatel…

„Tak si asi budeme muset počkat až odtamtud vyleze… Ještě štěstí že tě napadlo dát tam kamery! A kdes jich vůbec tolik sehnal?“zajímal se modrooký podezíravě.

„Půjčil jsem si je od Jirayii…“odpověděl Sasuke nevzrušeně. když Jiraiovi přiznal, že chtějí pomocí kamery šmírovat Tsunade na toaletě, víc než ochotně mu jich půjčil celou krabici.

Nevšímal si Narutova udiveného pohledu a otočil se k odchodu.

„Počkej, kam jdeš?“nechápal blonďáček.

„Přece k tobě domů. Nemíním tady stát a poslouchat to.“ušklíbl se a významně pohlédl na dveře.

„To je fakt.“souhlasil Naruto. „Ale co když se tam udusí?“

„Žádná škoda…“

Vysoký bělovlasý muž  se plížil pod okny nemocnice. Nadšení v jeho očích napovídalo, že se chystá na nějakou levárnu. Prošel bez povšimnutí kolem okna, na němž stály květináče se zvadlými pokojovými rostlinami a kde se už shromáždilo hejno much.

Tak tady tě mám! usmál se triumfálně, když narazil na jedno okno, které bylo jakoby zadýchané.

Copak to tady asi  provádíš, že je tu tak zadýcháno… usmíval se úchylně. To by do Tsunade neřekl, že si chodí v pracovní době dělat dobře… Seskočil z parapetu a zaposlouchal se do tenkého vysokého hlásku, který se linul místnůstkou v táhlých stenech…

Zabubnoval prsty na dveře jedné ze tří kabinek a spustil co nejsvůdněji…:

„Nepotřebuješ pomoc? Jirayia už běží ty moje šibalko!“zašvitořil a s blaženým úsměvem otevřel nezamčené dveře kabinky.

„Jirayia-sama?“promluvil na něj Gai-sensei přeskakujícím hlasem a vzhlédl od své ‚práce‘.

„UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ…..!!! OSLEPL JSEM!!!“zařval Ero-sennin, otočil se a napálil to do stěny. Ozvala se tupá rána. Gai ohromeně zíral na sanninovo bezvládné tělo. Ze stropu na ně výsměšně pomrkávalo rudé světýlko, kterého si však žádný z nich nevšiml…

„Ty, Sasuke…tak mě napadlo...když už si dal ty kamery všude… Tsunade určitě nebude jediná, koho budeme mít na videu…“začal blonďáček a pomalu roztahoval uličnický úsměv.

„Hmm“zaznělo nevzrušeně.

„No a že máme ty kamery my, ví jenom Ero-sennin a ten nás nepráskne, takže…“

„Takže je chceš anonymně vydírat…“došlo Sasukemu a v očích se mu pobaveně blýsklo.

„Bingo!“ přitakal nadšeně Naruto. Už se viděl před lidmi, co je prosí o to, aby jejich tajnosti nevyzvonili celé vesnici a nabízejí mu spousty peněz.

Sasuke se zamyslel.

„No jo, ale co na tom, že ty kamery nahrávaly i ostatní. Víš, co se běžně dělá na záchodě? To je nechutný… Budeš vydírat lidi tím, že jim budeš vyhrožovat, že ukážeš ostatním záznam jejich… ulevování si?“

„Budeme, Sasuke, budeme! Ne jen já, ale i ty! A když o tom tak mluvíš – tím ulevováním myslíš jako sraní?“ zadíval se na něj Naruto.

„Bezprostřední  jako vždy,“ zamručel Uchiha. Blonďák se zachechtal.

„Nebuď naivní, lidí na záchod nechodí jen z potřeby střevní, ale i z potřeby sexuální, rozumíš?“ laškovně na něj mrkl. Sasuke jen mlčky zíral, neschopen slova. S kým to sdílí být, proboha? Naruto si to však vysvětlil jako nechápavost nad pojmem ‚sexuální potřeba‘.

„No prostě že si je tam chlapi honěj a ženský si dělaj dobře, popřípadě to dělají společně. Už rozumíš?“

„Ježíšku na křížku, tebe ten Jiraya naprosto zničil! Je z tebe úchylák,“ zaskučel černovlásek. Vysloužil si tím Narutův udivený pohled.

„Och, neříkej mi, že ty jsi to nikdy nedělal. Každý to přece dělá…“

„Přestaň, ušetři mě toho, buď tak laskav! Já vážně nestojím o to, poslouchat tvoje kecy o tom, jak si to děláš na záchodě a už vůbec se ti nehodlám svěřovat, kde a jak to dělám já!“ vykřikl hysterickým hlasem Uchiha. Jev zcela nevídaný. Jenže Naruto ho teď naprosto dostal.

„Klid, Sasu,“ usmál se Uzumaki. „Nebudem se o tom bavit,“ uklidňoval ho. „Tedy ne teď,“ dodal pak. Sasukeho vykulený a zděšený kukuč ho opět rozesmál. „Dělám si srandu. Nemyslím, že by k naší terapii patřilo svěřování sexuálních zážitků. Kdyby se však jednalo o praxi, to jo. Teorie je na nic.“

„Děláš mi tu návrhy?“ povytáhl Sasuke obočí. Znovu vzal situaci pevně do rukou. Alespoň navenek, uvnitř byl naprosto vykolejený.

Naruto si přitiskl dlaň k puse – teprve teď si uvědomil, jak asi jeho věta vyzněla!

Zrudl do odstínu chilli papriček a kdyby to bylo možné, nejraději by se vsáknul mezi staré parkety, které pokrývaly podlahu jeho skromného bytečku.

Sasuke se při pohledu na blonďákovy rozpaky neudržel a vyprskl smíchy.

„Co? Co je ti sakra k smíchu?!“vztekal se stále zrudlý Naruto. Sasuke se smál dál.

„Héj! Přestaň se doprčic tak chechtat!!!“zuřil dál. Černovlásek zaklonil hlavu a nepokrytě se nechával unášet záchvatem smíchu. Naruto po chvilce hysterického hulákání vzdal veškeré snahy svého ‚pacienta‘ uklidnit, a proto zvolil mnohem zralejší řešení-urazil se.

Nafoukl tváře, jak to míval ve zvyku už od malička, posadil se do tureckého sedu a ruce si teatrálně založil na prsou. Sasuke na se chvilku uklidnil a dosedl vedle něho. Blonďáček zvedl bradu a odvrátil hlavu na druhou stranu v urážlivém gestu., které ovšem Sasukeho jen znovu rozesmálo.

„Tak se mi zdá, že jsi to spíš ty, komu by se hodila nějaká ta terapie, co?“nadhodil provokativně a nahnul se, aby mu viděl do obličeje. Uzumaki pootočil hlavou ještě víc, takže kdyby chtěl Sasuke vidět, jak se tváří, musel by ho snad přelézt. Vlastně….ho něco napadlo.

Aspoň se pobaví……

„Ty jsi totiž  podle tabulek naprosto labilní….“utrousil náhle s podivnou vážností. Naruta ta slova jednak rozčílila a jednak ho překvapil ten tón, jakým je černovlásek vyslovil.

„JÁ-rozhodně-NEJSEM-LABILNÍ!!!“cedil každé slovo skrze zaťaté zuby-ale Sasuke má pravdu-musí působit vyrovnaně a mile. Zjevně se pokusil o úsměv, ale na Sasukeho to působilo spíš jako by měl tetanus. Rozhodl se přiložit do ohně.

„Mno….ani se mi nezdá…“ztišil hlas, v němž však dosud zněl onen uličnický tón a přiblížil se k modrookému ještě blíž. Naruto znovu otočil hlavu na druhou stranu, ale nedalo mu to, a kradmými pohledy přes rameno Uchihu kontroloval.

„Jen se podívej, jak tě dokáže vyvést z míry obyčejné konstatování…“ ušklíbl se Sasuke.

„Špatné konstatování, protože tak jsem to vůbec nemyslel!!!“vyštěkl blonďáček, jehož tváře opět začaly nabírat červenou barvu.

„Tak to by ses měl naučit správně se vyjadřovat….mohlo by se ti stát, že tě někdo vezme za slovo…“Naruto vytřeštil oči. Buď tu s ním Sasuke nepokrytě flirtuje, nebo není jediný, kdo by potřeboval nějakou tu lekci správného vyjadřovaní.

„Tím samozřejmě nemyslím sebe…“dodal spěšně černovlásek, jakoby přesně uhodl, na co jeho kamarád myslí.

„Ale kdybys tohle řekl třeba před Orochimarem, mohl by sis rovnou chystat vozík…..a polštářek pod zadek…“pokračoval a zlomyslně sledoval šok v modrých očích. Naruto se však vzpamatoval dřív, než očekával.

„A jakpak tohle víš, Sasu…hmmm? Z vlastních zkušeností?“smál se.

Sasuke se zarazil. Ten blonďák ho dokázal vždycky dostat. Jak to jenom dělá?! V duchu nad tím zavrtěl hlavou a ve snaze získat zpět klid a zhluboka nadechl.
„Tak takhle špatně jsem na tom nikdy nebyl, abych to musel dělat s Orochimarem… jen jsem párkrát viděl Kabuta jak se belhá po chodbách a jak se vyhýbá sezení, toť vše.“
„Máš štěstí, že ses z toho vykecal, protože jinak bys u mě fakt klesnul,“ zašklebil se Naruto. Při představě nahého Orouše se mu dělalo zle od žaludku, před očima měl mžitky a hrozilo zhroucení.
„Blbče,“ odfrkl si Sasuke. „Jako by byl ten had jedinej úchyl, stačí se rozhlídnout kolem a uvidíš.“
„Krom Ero-senina a Kakashiho-senseie nikdo,“ namítl Naru.

„A co třeba Gai s Leem? Ten jejich neoprén nemůže být jen tak, nejspíš ujíždí na latexu,“ odtušil suše Uchiha a v očích se mu zablesklo. „… a nejspíš na tom ujížděj spolu.“
„Fůůj! Přestaň, začínají mě děsit ty představy!“
„To tys říkal, že tu nikdo není úchylnej,“ pokrčil rameny Sasuke a pokračoval: „Dále tu je Shino – skrývá se celý pod bundu jako to dělaj úchyláci v parku. Co ty víš, kdy před tebe vyskočí ze křoví, rozhalí se a…“ Věta vyzněla do ztracena.
„To už přeháníš! Nevíš, co bys řekl a vymejšlíš si!“ bouchl ho Naruto pěstí do ramene. Sasuke se jen uchechtl.
„Proč bych to dělal? Říkám je to, co tobě uniká… mimochodem, ty se mezi tu sebranku taky můžeš zařadit.“
„COOOŽE?!!!!“
„Kdo chtěl lidi vydírat nechutnýma záběrama? Kdo mi tu dával návrhy? Hm?“
„Sám seš úchyl,“ vyprskl Naruto naštvaně. „Já nejsem ten, kdo žil v podzemí se samýma chlapama a nejsem ten, kdo se štítí holek. Tak a máš to!“
„Já se jich neštítim, ubožáku.“
„Tak proč se jim tak zoufale vyhýbáš, co?“ Naruto podezíravě přimhouřil oči a paže založil na prsa.
„Protože jsou otravný,“ odpověděl prostě Sasuke.

„Štítíš se jich,“ mlel si dál svou Naruto.

„To teda ne!“

„Řekni, máš z nich trauma? Fobii? Jsi gay?“

"Tak za prvé, Naruto...fobii z holek opravdu nemám-jen nestojím o uječené slepice, které by po mě kvůli jedné noci chtěli slib věčné lásky. A to jsou všechny ty, které mě tu nahání. Měl bys vědět, že všechny nejsou takové nány, Naruto. Poznal jsem i charizmatické, zábavné a cílevědomé dívky, se kterými jsem si mimo jiné mohl taky popovídat a ráno jsme si poděkovali za příjemnou noc, rozloučili se a víckrát už se neviděli."

"Aha, takže jinými slovy chceš jen někoho, koho bys využil a pak odkopl?!" Blonďatý shinobi na svého svěřence najednou dostal pořádnou zlost. Ani sám nevěděl proč-asi ho to prohlášení nemělo překvapit. Možná, že v jistých ohledech je Sasuke uvnitř právě takový, jako navenek.

"Nic takového jsem neřekl, usuratonkachi...a vůbec-tohle ani není tvoje věc, nemyslíš?"

"Tak jak to teda je, co? Tak mi to vysvětli!"dožadoval se lišák, přestože neměl ani ponětí, proč by se o to měl zajímat. Nejspíš se chtěl prostě dovědět, jestli je jeho nejlepší přítel jen kus ledu, nebo za tím cynickým přístupem stojí nějaké vážné důvody.

"A kterému slovu z toho: ,není to tvoje věc´jsi přesně neporozuměl?" otázal se Uchiha posměšně a než se Naruto stačil nadechnout k náležitě peprné odpovědi, zaťukal mu ze shora na hlavu.

"No páni, čekal jsem, že to zaduní....." poznamenal a opravdu se tvářil celkem překvapeně. Naruto prudce zčervenal a následovně hrozivě zbrunátněl. Pacient-nepacient-vrhl se na nepřipraveného černovláska a shodil ho z pohovky. Sasuke se s ním na zemi přetočil, takže se Naruto pořádně praštil do nohy o otevřené dveře, v nichž onen nešťastný náraz zanechal nemalou díru. Naruto byl stále uvězněný pod svým ,chovancem´, a tak se zmohl jen na to, že s vyvalenýma očima přidušeně zaúpěl, jak se mu do stehna zapíchla velká tříska, co se ze dveří odštípla.